Jak pěstovat mátu

Jak zasadit mátu

Máta je známá svým agresivním růstem a čerpáním živin přímo z půdního krytu. Proto je vhodné ji udržovat oddělenou od běžných zahradních záhonů a rostlin, jinak by doslova ukradla veškeré živiny z půdy ostatním rostlinám. Mátu je vhodné zasadit například do kamenitějších oblastí, kde se bude hezky vyjímat. Nejvhodnější dobou, kdy můžete mátu zasadit je během jarních měsíců, poté co pomine hrozba mrazů. V tuto dobu bude máta navíc těžit z jarních srážek. Při výsadbě máty přímo do země vyberte místo, kde se může volně šířit, aniž by způsobila jakékoliv další problémy.

Mátě se daří ve vlhkých oblastech s dobře odvodněnou půdou, ale také na místě s plným sluncem nebo v polostínu, jedná se tak o poměrně nenáročnou rostlinu na vnější podmínky. Co ale vaše rostlina máty rozhodně ocení je úrodná půda obohacená o kompost.

Jednotlivé rostliny máty byste proto měli zasazovat s dostatečným rozestupem od sebe. Ideální vzdálenost je alespoň 45 centimetrů mezi dvěma rostlinami. Zároveň to nepřehánějte s počtem jednotlivých rostlin, jelikož máta roste skutečně agresivně. Máta má navíc mělké kořeny, proto není nutné kopat příliš hluboko do země abyste rostliny jemně rozložili a roztáhli její kořeny.

Primárním úkolem při pěstování máty je rozhodně údržba a pravidelné ořezávání rostliny aby se nešířila příliš rychle. Chcete-li zabránit dalšímu šíření máty, ohraničte oblast okrajem, kde necháte volný prostor alespoň o délce rozestupu půl metru.

Pravidelná péče o mátu

Máta dává přednost částečnému stínu, ovšem nevadí ji i když bude růst na plném slunci v případě, že ji budete často zalévat. Přesto je lepší ji chránit před silným odpoledním sluncem. Máta může prosperovat také v poměrně stinných podmínkách, v tomto případě nebude produkovat tolik lísků a poznáte to i na její chuti, která nebude tak výrazná jako při pěstování na plném slunci. Co se týče půdy, máta se dokáže přizpůsobit většině typům půdy, dává ale přednost na živiny bohaté půdě s mírně kyselým až neutrální pH. Základem je také dobře odvodněná půda. Máta sice miluje vodu, ale podmáčená půda může způsobit nadměrné hnití kořenů.

Mátu je potřeba zalévat během suchých období, aby půda byla vždy míně vlhká, ovšem ne mokrá! To nejlépe zjistíte přiložením prstu, pokud je půda na dotek suchá, znamená to, že vaše rostlina potřebuje zalít. Zároveň, pokud si všimnete, že vaše máta začíná uvadat, může to být jasný signál nedostatku vody. Nejlepší je mátu zalévat ráno, aby měla dostatek vláhy ještě předtím než začne útočit denní vedro. 

Teplotní tolerance závisí na konkrétním druhu máty, který pěstujete. Obecně ale máta patří mezi široce přizpůsobivé. Například známá máta peprná (Mentha piperita) je dokonce mrazuvzdorná a velmi dobře tak odolává chladným teplotám. Na co je ale rozhodně dobré dát si pozor je vlhkost vzduchu, pokud pěstujete mátu uvnitř je dobré zvýšit vlhkost pomocí pravidelného rosení rostliny, nebo pravidelnějšími zálivkami. Vhodné je také umístit pod mátu mističku s vodou a kameny, aby měla rostlina dostatečnou vláhu.

Během vegetačního období, tedy od jara až do podzimu je dobré do zálivky přidat hnojivo, zejména pokud máte půdu chudou na živiny. Naopak v případě, kdy máte na zahradě bohatou půdu, s největší pravděpodobností nebudete muset do vaší zálivky přidávat žádné hnojivo a vaše máta bude spokojeně růst a prosperovat i bez hnojení. Hnojení máty se týká spíše rostlin v květináči. U máty pěstované uvnitř používajte víceúčelové hnojivo a postupujte vždy podle pokynů na příbalovém letáku.

Druhy máty

Existuje široká škála různých druhů máty, které mají nejen odlišný vzhled, ale také chuť a vůni. Mezi nejznámější patří následující druhy.

●     Mentha piperita, máta peprná

Všem známý druh máty, který má sladkou mátovou příchuť a běžně se vyskytuje v našich podnebních šířkách.

●     Mentha piperita citrata Chocolate, čokoládová máta

Příbuzná máty peprné je oblíbená čokoládová máta, která má skutečně mátovo-čokoládovou chuť i vůni.Tento druh máty je vhodný jako ozdoba k dezertům, zejména těm čokoládovým.

●     Mentha spicata, máta klasnatá

Máta klasnatá je vynikající na přípravu čaje nebo také na zajímavé osvěžení plné svěží chuti do salátů. Jedná se navíc o jednu z nejlepších druhů máty, který můžete využít jako krajinnou půdokryvnou vrstvu.

●     Metha suave veriegata, ananasová máta

Ananasová máta je odnoží jablečné máty, proto se její chutě a aroma mírně podobá.

●     Mentha piperita citrata, pomerančová máta

Pomerančová máta patří mezi jeden z nejzajímavějších druhů máty, která má výraznou ovocnou vůni i chuť.

●     Metha suaveolens, jablečná máta

Tento druh máty dokonale kombinuje chutě máty a jablka, možná proto je velmi oblíbený na ozdobu zejména ovocných dezertů.

Máta vs. meduňka

Meduňka lékařská je součástí stejné čeledi jako máta ovšem chutná a hlavně voní zcela odlišně, než jiné typické druhy máty. Co se ale týče vzhledu, jsou si s mátou velmi podobné, proto jsou občas nesprávně zaměňovány, i přestože meduňka dorůstá mnohem větší výšky než máta. Meduňka lékařská má více citronovou vůni, s lehkým nádechem máty.

Sklizeň máty

Sklizeň mátových lístků můžete začít v momentě, kdy stonky máty dosáhnou výšky alespoň 30 centimetrů, což by mělo v průměru trvat asi dva měsíce, pokud jste se rozhodli mátu zasadit ze semínka. Pokud jste si pořídili už mátu v květináči, pravděpodobně budete moci sklízet její lístky rychleji. Mátu můžete sklízet průběžně během letních a podzimních měsíců, předtím než její výhonky odumřou. Nesklízejte ale nikdy více než třetinu rostliny najednou, protože byste mohli rostlinu výrazně oslabit.

Mátu můžete sklízet podle potřeby, pokud se stane, že jste ji již dlouho neměli potřebu sklízet, prospěje jí zastřihnutí zhruba v polovině sezóny. V určitém okamžiku si můžete všimnout, že se stonky máty prodlužují a lístky máty naopak zkracují. Právě v tento moment je důležité mátu o třetinu až polovinu stonku zkrátit. Díky tomu procesu ji povzbudíte v produkci nových mátových lístků o správné velikosti.

Pěstování máty v květináči

Máta je ideální bylinkou pro pěstování v květináči. Nejvhodnější květináč který ji můžete pořídit je neglazovaný, porcelánový květináč, který má dostatek drenážních otvorů, které umožní vypustit přebytečnou vodu. Důležité je si hlídat, že je půda v květináči vždy vlhká, nikoliv však mokrá. Dávejte také pozor na to, kam nádobu umístíte, protože dlouhé stonky by mohly velmi snadno zapustit do dalšího květináče. Ideální je pěstování na terase nebo balkonu.

Pěstování máty ze semínka

Pokud plánujete pěstovat mátu přímo ze semínka, vysejte je na konci jara v době, kdy nehrozí nebezpečí v podobě mrazu nebo můžete vysadit semínka uvnitř osm až deset týdnů před odhadovaným posledním mrazem, tedy v našich klimatických podmínkách se jedná o období během dubna. Pokud ale plánujete pěstovat mátu ze semen, musíte myslet na to, že některé z druhů jsou hybridy, proto je nebude možné vypěsovat ze semínka.

Přezimování máty

Musíme přiznat, že je poměrně těžké zabít rostlinu máty a to dokonce i během zimních měsíců. Pokud máte mátu vysazenou venku, zasřihněte její stonky těsně nad zamí a přikryjte vyčuhující stonky listím nebo mulčem, poté nechte rostlinu odpočívat až do jara. Pokud pěstujete mátu na balkoně nebo na terase, květináče přes zimu uschovejte uvnitř, kde přečkají zimu až do příchodu jarních měsíců. Květináče s mátou umístěte na světlé místo a důsledně je zalévejte, pravidelně také kontrolujte, zda vaši rostlinu nenapadli nežádaní škůdci.

Díky našemu průvodci o pěstování máty víte už téměř všechno, proto budete připraveni na pěstování máty jak na vaší zahradě, tak i uvnitř v květináčích. My vám přejeme spoustu sklizených lístků máty, dobrého čaje a hlavně mnoho radosti ze samotného pěstování.