Svět růží - II. Díl

Staré zahradní růže

Staré zahradní růže, někdy nazývané také jako historické růže nebo tradiční, jsou třídou růží, která byla vyšlechtěna ještě před samotným příchodem hybridní čajové růže v roce 1867. Právě v tomhle roce nastal doslova zlom v růžích. Tradiční růže jsou známé zejména pro svou silnou vůni a velký počet okvětních lístků jedinečného tvaru, mají také dobrou schopnost odolávat vůči chorobám a chladu! Obvykle rostou jednou ročně a to zejména během letních měsíců.

Růže bílé

Alba růže, neboli růže bílá, patří mezi jedny z vůbec nejstarších zahradních růže, které sahají až daleko do dob před naším letopočtem. Jedná se o vysoké elegantní keře, s krásnými modro zelenými listy a bílými nebo jemně narůžovělými květy. Bílé růže kvetou v období na konci jara, nebo na začátku léta. Patří mezi jedny z nejtvrdších růží vůbec a jsou dobře odolné vůči chorobám, nenáročné na údržbu a velmi dobře si také poradí s přízemními jarními mrazíky, či nečekanými ledovými muži, které mohou jarní květiny leckdy nepříjemně překvapit.

Bourbonské růže

Bourbonské růže vznikly s největší pravděpodobností zkřížením damašských a čínských růží. Poprvé byly představeny v Île Bourbon v roce 1817. Mají nádherné, plné květy v různých odstínech růžové, bílé a červené barvy. Jsou doprovázeny také opravdu výraznou a opojnou vůní. Bourbonské růže většinou disponují malým počtem trnů a někdy nemají vůbec žádné! Můžete si z nich také pomocí různých podpěr vytvořit popínavé růže, a nechat jimi obrůst například váš plot.

Růže stolistá

Růže stolistá je známá zejména pro svůj jedinečný tvar připomínající hlávku zelí. Květy růže stolisté se skládají z tenkých, překrývajících se okvětních lístků, díky čemuž květ vypadá jako drobné okrasné zelí. Občas jsou také nazývanými provensálskými růžemi, díky regionu Provence ve Francii, kde byly tyto růže hojně pěstovány. Stolisté růže naleznete v barevné škále od bílé po růžovou, přičemž květy často svou tíhou klesají a klaní se směrem dolů. Díky jejich jedinečné vůni, se tyto růže často používají také v parfémovém průmyslu. Období květu začíná počátkem léta, kdy se růžím nejlépe daří na plném slunci. Menší nevýhodou ju růže stolisté je její odolnost vůči chorobám, oproti dalším historickým druhům.

Čínské růže

Čínské růže byly představeny západnímu světu koncem 18. století jako komplexní skupina růží, která výrazně přispěla ke vzniku mnohých hybridních druhů. Oproti ostatním druhům mají čínské růže drobnější, kompaktnější květy a příjemnou, jemnou vůni. Čínské růže, stejně jako ostatní druhy najdete hned v několika barvách a květou opakovaně během léta a podzimu. Nejsou tolik odolné vůči výrazným teplotním změnám a na vaší zahradě budou potřebovat ochranu v chladnějších ročních obdobích. Na druhou stranu většina z nich je velmi dobře odolná vůči různým chorobám a škůdcům.

Damaškové růže

Damaškové růže pochází už z Biblických dob a patří mezi nejstarší růže na světě. Existují dokonce dvě skupiny damaškových růží. A to letní damaškové růže, které kvetou pouze v létě a podzimní damaškové růže, které kvetou nejprve v létě a na podzim začínají kvést podruhé. Damaškové růže jsou navíc k dispozici v různých barvách od bílé až po tmavě růžovou. Mají velmi výraznou květinovou vůni, která se s velkou oblibou využívá v parfémovém průmyslu.

Keltské růže

Původ keltských růží sahá do 12. století, kde byly cenné zejména pro své léčivé vlastnosti a krásnou vůni. Už ve středověku tedy našla své využití zejména v hospodářském průmyslu a později i v lékařství, kdy se začala pěstovat v lékárnických zahradách. Občas se jim také říká francouzské růže. Keltské růže můžete najít v odstínech růžové, červené, fialové a dokonce i v pruhované verzi. Kvetou jednoročně pouze v létě a nevadí jim stín ani chlad.

Hybridní růže pižmové

Ačkoli hybridní pižmové růže nepatří oficiálně mezi staré zahradní růže, jsou s nimi ale často spojovány. Tyto růže jsou známé zejména díky J. Pembertonu, který je počátkem 20. století s velkou oblibou pěstoval. Tyto růže mají jednotlivé květy s pěti okvětními lístky v jednotlivých shlucích se silnou pižmovou vůní, která je lehká a sladká. Hybridní pižmové růže mají také zdravé a lesklé listy, které jsou velmi odolné vůči chorobám.

Hybridní věčné růže

Ačkoliv byly nakonec zastíněny svými potomky, tedy hybridními čajovými růžemi, v 19. století byly hybridní věčné růže opravdu oblíbenými mezi floristy a zahradníky. Jsou známé pro svou krásnou, jemnou vůni, ale také pro schopnost opakovaného kvetení. Najdete je v růžové, fialové, červené a výjimečně i něžné bílé barvě.

Hybridní růže svraskalá

Hybridní růže svraskalé jsou velmi odolnými druhy, které svůj původ mají až v severním Japonsku, Číně, Koreji a Sibiři. Ačkoliv nejsou oficiálně považovány za staré zahradní růže, bývají s nimi často seskupovány. Jejich stonky zdobí bohaté zelené listy, květy jsou doprovázeny krásnou vůní a celá růže je navíc velmi dobře odolná vůči různým chorobám. Jejich malé, jednoduché květy mají sice omezenou paletu barev, ale jejich keře jsou vyjímečné zejména tím, že květy hybridní svraskalé růže nemají klasickou formu květu, na kterou je většina nás u růže zvyklá.

Mechové růže

Mechové růže svůj název získaly hlavně díky jejich netradičně porostenému stonku, který až nenápadně připomíná právě lesní mech. Mechové růže mají velmi výraznou vůni a můžete je najít v opravdu široké paletě růžových odstínů. Jsou známé pro svou příjemnou dřevinatou vůni, která sílí na své intenzitě díky tření. Jejich keře oplývají neskutečnou krásou, zejména v době květu. Mechové růže kvetou pouze jednou do roka a jejich odolnost vůči vnějším vlivům se hodně liší.

Růže Noisette

Růže Noisette má svůj původ v čínské růže a patří mezi první růže, které se začaly pěstovat v Americe díky farmáři Johnu Champney z Jižní Karolíny. Právě růže Noisette výrazně přispěla k vytvoření hybridních odstínů oranžové a žluté barvy u starých zahradních růží. Dále se růže Noisette vyznačují také velkými voňavými shluky květů v široké škále barev a jedná se o rostlinu s opravdu vysokými stonky, většina z nich také roste opakovaně.

Portlandské růže

Tato skupina růží je pojmenovaná po vévodkyni z Portlandu. V její době zde existovaly desítky odrůd portlandských růží, bohužel se do dnešního dne zachovala pouze hrstka z nich. Některé portlandské růže mají opravdu silnou vůni, jejíž květy mají opravdu drobné stonky, proto jsou listy těsně vedle květů. Portlandské růže kvetou hlavně v létě, ale mohou se občas objevit během prvních podzimních měsíců.

Čajové růže

Původem z Číny, kdy vedly ke vzniku moderních hybridních čajových růžích. Čajové růže jsou pojmenovány zejména pro svou vůni, která až nápadně připomíná vůni čínského černého čaje. Najdete je v široké škále různých barev včetně bílé, pastelových odstínů růžové, žluté a meruňkové. Květy čajových růží jsou tak jemné a voňavé, což z nich dělá opravdu jedinečné a nezaměnitelné růže, které v dnešní moderní nabídce jen tak nenajdete. Jejich okvětní lístky mají tendenci se rolovat zpět ke středu, čímž tvoří střední velikost květů s drobnými špičkami. Čajové růže rostou opakovaně a jsou známé zejména pro svou dobrou odolnost vůči chorobám.

Divoké růže

Divoké růže zahrnují přírodní druhy růží, které nebyly nikdy hybridizovány. Jsou to velmi odolné rostliny, které i při naprosto minimální údržbě dokáží přežít extrémní podmínky, které by běžné hybridy nepřežily. Nejčastěji jsou divoké růže charakterizovány květy o pěti okvětních lístcích, které kvetou na začátku léta. Mnoho divokých růží dorůstá do poměrně vysokých rozměrů, kde často tvoří houštiny. Nejčastěji jsou k nalezení na severní polokouli. Jedná se ale o velmi staré druhy, jelikož jejich fosilní záznamy sahají téměř 30 až 40 milionů let do historie. Nejčastěji divoké růže naleznete v jemných růžových odstínech. Mezi nejrozšířenější u nás patří například růže Canina, která je vůbec nejpočetnější planou růží v Evropě. Určitě ji znáte nejen kvůli květům, ale také díky výrazným červeným šípkům, které jsou známým podzimním symbolem a bohatým nositelem vitaminu C. Dalšími významnými zástupci planých růží je například růže Carolina oplývá růžovými květy nebo Glauca s tmavě růžovými až fialovými květy se žlutým středem.

Rozsáhlost rodiny růží je až ohromující. Na první pohled možná pro neznalce mnoho růží vypadá stejně, ale při pečlivějším nahlédnutí a prozkoumání jednotlivých druhů zjistíte, že se tvarem nebo strukturou jednotlivých okvětních lístků opravdu liší. Například divoké růže mají volnou strukturu pěti okvětních lístků, zatímco růže Gallica jsou vrstvené a mají těsně seskupené okvětní lístky. Proto při výběrů růží opravdu dbejte na každý detail. Možná právě proto se růže staly symbolem lásky, jelikož každý detail se počítá.